Jak kvalitní je pitná voda z kohoutku

Pokud je vaším zdrojem pitné vody veřejná síť, pak zdroj pitné vody i její proces úpravy a
distribuce podléhá pravidelné laboratorní analýze kvality pitné vody. Laboratorní rozbory zajišťují
provozovatelé vodárenské sítě prostřednictvím akreditované laboratoře a nezávisle také příslušné
hygienické stanice. Program kontroly se řídí Zákonem o ochraně veřejného zdraví. Rozbory pitných
vod sledují zhruba 60 nejdůležitějších prvků, ale také chuť, barvu, vůni či tvrdost vody, která je
důležitá pro některé domácí spotřebiče. Díky rozborům již u zdroje vody jsou technologie schopny
přizpůsobit efektivně proces úpravy vody tak, aby její kvalita na výstupu odpovídala všem přísným
hygienickým požadavkům.

V Jihočeském kraji je v porovnání s ostatními kraji vysoce kvalitní a spíše měkká pitná voda.
Obsah dusičnanů, které jsou potenciální karcinogenní látkou nebezpečnou zvláště pro kojence, se
běžně na koncových místech u odběratelů pohybuje od 6 - 10 mg/litr, přičemž limit pro dospělé
osoby činí 50 mg/l a u kojenců 15 mg/l.

Bakteriální nezávadnost dodává pitné vodě chlor. Pokud vám jeho zvýšený výskyt vadí kvůli
zápachu, doporučujeme napustit co nejvíce vychlazenou vodu z kohoutku do džbánu či sklenice a
nechat chvíli odstát, dodat vodě citron. Chlor velmi rychle vyprchá, není nijak zdravotně
závadný, má vliv pouze na vůni a případně chuť.

Pokud se ve vodě vyskytuje zvýšený obsah železa, je to pravděpodobně způsobeno stavem
vodovodního potrubí. Samotné železo není zdravotně závadné, má však neblahý vliv na sanitární
techniku, usazování v kohoutcích a podobně. Po delší stagnaci odběru vody ze sítě je dobré nechat
vodu delší dobu odpustit, pak teprve používat.