Dle zákona č. 254/2001 Sb. o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon, v platném znění) je v § 5 stanoveno:
„(3) Při provádění staveb nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, čištěním, popřípadě jiným zneškodňováním odpadních vod z nich, v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí o změně v užívání stavby.“
Dále je dle stavebního zákona č. 283/2021 Sb. v § 140, odst. 3c řešeno hospodaření se srážkovými vodami jejich:
1. akumulací a následným využitím, vsakováním nebo výparem, pokud to hydrogeologické poměry, velikost pozemku a jeho výhledové využití umožňují a pokud nejsou vsakováním ohroženy okolní stavby nebo pozemky,
2. odváděním do vod povrchových prostřednictvím dešťové kanalizace, pokud jejich vsakování ani akumulace s následným využitím není možná, nebo
3. regulovaným odváděním do jednotné kanalizace, není-li možné odvádění do vod povrchových.
V citovaném § 21, odst. 3 je pak řečeno:
„Vsakování dešťových vod na pozemcích staveb pro bydlení je splněno (§ 20 odst. 5 písm. c), jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě
a) samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4,
b) řadového rodinného domu a bytového domu 0,3.“
Odvětvová technická norma vodního hospodářství z března 2013 TNV 75 9011 „Hospodaření se srážkovými vodami“ pak dotčenou problematiku řeší ve velké podrobnosti: